Historie‎ > ‎

01. Velké požáry

Z historie požární ochrany

Abychom správně pochopili význam vzniku dobrovolné požární ochrany, bude nutné podívat se hluboko zpět do dějin a ukázat si, jak se naši předkové chránili před požárem, jak zdolávali a jaká činili opatřenf, aby zabránili jeho vzniku.
Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářský i společenský život nesmírný význam. Poskytoval mu teplo, chránil ho před dravou zvěří, dal mu možnost připravovat si pokrmy, tavit rudu a vyrábět kovové nástroje. Nebezpečí ohně se projevilo v tom okamžiku, kdy nad ním člověk ztratil vládu, kdy se změnil v požár, ničící výsledky lidské práce.
Nedostatek vody, malé znalosti lidí, kteří se požár snažili uhasit, nedostatek hasebního nářadí a k tomu plné dvory a průjezdy sena, slámy, dřiví a jiných snadno hořlavých látek, vedly k tomu, že oheň často ničil celá města i vesnice. Aby se zabránilo požáru a do jejich hašení se zanesl řád, vznikají první stručné směrnice.

V rozsáhlém díle - Dějiny města Kroměříže - líčí na mnoha místech autor F. V. Peřinka hrůzy a katastrofy způsobené při četných požárech ve městě od jeho vzniku. Vrchnosti vydávali zvláštní řády, které ustanovovaly, jak si počínat při vypuknutí ohně. Tyto řády nesou ráz policejně-bezpečnostní, v nichž vrchnost dávala návod, jak zábránit ohni, co dělat, když oheň vypukne a co dělat, aby se nerozšířil a aby majetek poškozených byl chráněn před zloději. První „Řád hasební města Kroměříže" pochází od biskupa Stanislava Pavlovského, který také ustanovil r. 1680 na radniční věži trubače. Dochovaný „Řád hasební" v Kroměřfži zvaný „Ohňové nařízení" pochází z 29. srpna 1695 a je zapsán na prvních listech městské „Knihy pamětní". Jeho autorem může být biskup Karel z Lichtenštejna (1664 - 1695). On zavedl také v Kroměříži požární policii. Od něho pochází nařízení, že veškeré slaměné střechy ve městech musely být nahrazeny střechami kamennými, nebo alespoň šindelovými. Řemeslníci pracující s ohněm se museli se svými dílnami odstěhovat na předměstí (kováři, klempíři, hrnčíři a pod.)

Roku 1665 koupila obec Kroměříž 6 kožených měchů na vodu, rok na to 9 dřevěných stříkaček, v roce 1673 9 kožených košů, 4 čtyřvěderní sudy na vodu a zajistila dva stříkače. V první polovině osmnáctého století byla z nařízení biskupské vrchnosti a městem zakoupena první stříkačka.

Z větších požárů:

 16. 3. 1752Vznikl velký požár v předměstí Novosady, v 11 hod. dopoledne, za velikého, silného větru. Zachvátil městský dvůr (proti Ostrému rohu), přenesl se na vikární budovu u Mořického kostela, knížecí stáje, pak na zámek, kanovnické domy a zničíl celkem 86 domů měšťanských. Tehdy lehla popelem téměř polovina města, celé předměstí Novosady, Oskol, Lapač, Ztracená ulice a stodoly u Moravy.
 1761Vyhořela celá Oskol - předměstí Kroměříže (v té době samostatná obec).
 1817Hořelo v kasárnách (hotel Simon) a na náměstí shořelo 6 domů.
 2. 9. 1836Vypukl oheň v piaristické koleji, zachvátil Mořický kostel, knížecí jízdárnu a stáje, dále 8 domů za Mlýnskou branou, pivovarskou bednárnu a veškeré tamější selské usedlosti.
 1839Vyhořela celá Oskol
 1844Vyhořela polovina Novosad
 1859Vyhořelal druhá polovina Novosad
 6. 8. 1857 Vznikl požár ve Vodní ulici a vyhořelo 30 domů


Představenstvo města se proto, na sklonku 18. století rozhodlo zakoupit za 1000 zlatých pojízdnou stříkačku, výrobek olomouckého strojníka Fřantiška Rodeckera Stříkačka vyčerpala vodu ze zdroje a vezla ji s sebou (obsah byl asi 18 věder) a vystříkala tuto vodu do vzdálenosti 15 sáhů dlouhou hadicí.
Comments