Historie‎ > ‎

02. Počátky

Počátky vzniku hasičských sborů ve městě

Samozřejmě, že snahou městských radních i olomouckých biskupů a arcibiskupů, jimž město patřilo, bylo účinně požáry likvidovat a zvláště jim předcházet. O založení sboru se jednalo v městské radě již v roce 1865, kdy se kroměřfžští radní informovali u hasičského velitelství v Opavě o zřízení hasičského sboru. Opavské velitelství poslalo tehdy dokonce do Kroměříže stanovy, služební řád a na vzor i výzbroj pro hasiče. Trvalo ale 7 let, než se sešla ustavující valná hromada Dobrovolného sboru hasičů v Kroměříži. Bylo to 23. prosince 1872.
Během následujícího roku byl vypracován požární řád pro město Kroměříž, schválený představenstvem města 6. listopadu 1873. Zajímavé bylo, že v tomto požárním řádu je město rozděleno na 6 okresů, z nichž každý měl svého požárního komisaře a své skladiště s nejnutnější výzbrojí a hasicfím nářadím. Dále je v tomto požárním řádu uvedena i povinnost hasičského sboru vypomáhat při požárech v Bílanech, Jarohněvicích, Kotojedech, Skašticích a Vážanech.
Z dochovaných pramenů je zřejmé, že před vznikem tohoto sboru - byl to sbor německý (velicí řečí byla totiž němčina), existovaly ve městě dva menší hasičské sbory. V cukrovaru byl český sbor a ve sladovně Haná sbor německý. Oba sbory patřily k těmto podnikům. Nicméně zaměstnanci sladovny Haná byli velmi aktivní i v městském sboru a zaujímali v něm pevné pozice. Toto je patrné i z přípisu dne 28. prosince 1872, kdy městský německý sbor oznamuje vedení města složení výboru v čele s velitelem Ignácem Bermannem.
V té době r. 1887 je prvním českým starostou města Vojtěch Kulp. Pod jeho vedením snažili se někteří funkcionáři i vlivní členové sboru počeštit tento německý sbor, ale tento záměr se nezdařil. Za 16 let od založení, zúčastnil se sbor hašení 16 požárů. Zvláště velké požáry byly v roce 1874 a 1878, oba ve Štěchovicích a 1886, kdy vyhořel Wechův dvůr.
Již roku 1905 se rozhodlo o ustavení českého sboru a to proto, že v obecních volbách získal převahu český živel a žádal vedení německého sboru o změnu stanov, velící řeči a názvu. Tento pokus nebyl první. Již 1903 se datovaly pokusy založit vedle německého i sbor český. Hlavní předěl v tomto snažení nastal po velkém požáru v obci Kotojedy, ke kterému přijel německý sbor pozdě, ale přesto se domáhal velení zásahu v němčině. Toto vzbudilo veřejné pohoršení a podnítilo snahu založit sbor český. Několik kroměřížských občanů, kteří byli ohni přítomni se hned na zpáteční cestě dohodlo na schůzce v kavárně Slavia, kde o této otázce jednali.
Dne 10. listopadu 1905 se sešel přípravný výbor a o pět dní později byly na schůzi projednány nové stanovy a změna názvu na Městský sbor dobrovolných hasičů v Kroměříži a toto bylo předáno ke schválení. Dne 5. února 1906 bylo správním výborem přijato do sboru 34 členů. Předsedou a velitelem byl určen Maxmilián Knapp, místopředsedou ing. František Král a jednatelem Antonín Holzbach. Dne 11. února 1906 se pak sešla první valná hromada za účasti náměstka starosty MUDr. Jana Štrose, který se velmi zasloužil o rozvoj sboru. Vydal například příkaz k vystěhování německého sboru z obecního domu a umístil v něm sbor městský. Nový sbor začal velmi aktivně vyvíjet svou činnost a koncem roku 1906 měl již 68 činných členů a 52 přispívajících. Dokonce ještě v roce 1906 vyjeli poprvé členové tohoto sboru k hašení požáru v Hliníku. Důležitým mezníkem v dalším vývoji sboru se stalo i opatření náměstka starosty města Dr. Štrose, podle něhož je českému sboru svěřena i požární policie ve městě a velitel sboru Gustav Lorenc složil hasičský slib do rukou starosty města Kroměříže.
Němci se bránili, stěžovali si až do Vídně, ale přípisem Moravského místodržitelství ze dne 10. dubna 1911 byl schválen postup městského zastupitelstva, které již před tím odebralo německému sboru vrchní velení při požárech a výkon požární policie.
Proto, že byl německý sbor po technické stránce velmi dobře vybaven, musel se i český této skutečnosti rovnat ne-li ji předčít. Proto kromě základní výzbroje a výstroje, stříkačky a dalšího vybavení zakoupila obec pro sbor v Norimberku jeden z nejmodernějších vysunovacích mechanických žebřů. Měl dostupnou výšku 21 metrů a sloužil více než 50 let.
Sbor nepinil jen své poslání v boji s ohněm, ale účastnil se četných společenských a kulturních akcí ve městě a okolí. Zabezpečoval i pořádek a bezpečnost při prvním leteckém podniku v Kroměříži, kterým byl ukázkový let ing. Kašpara. Pohotovost při této akci držely hasičské sbory z Lutopecen, Těšnovic a Miňůvek.
Nesmíme zapomenout také na konání Jubilejní všeobecné hospodářsko-průmyslové výstavy v Kroměříži v roce 1908. V jejím rámci se uskutečnil i Hasičský den za účasti 7.000 hasičů z celé Moravy. Moravská zemská hasičská jednota sice s jeho konáním nesouhlasila, ale přípravy byly v takovém stupni, že už nebyl odvolán.
Nastalo období I. světové války, členové byli odváděni na frontu a k ostatním činnostem sboru přibyla takzvaná transportní kolona, která zajištovala převoz raněných z nádraží do vojenských nemocnic ve městě. Tehdy také začínala vznikat spolupráce s Červených křížem - ustavení samaritánských stráží v hasičském sboru.
Vývoj pokračoval a tak i přeprava hasičů pomocí koňských potahů se stala nevyhovující. Impuls k obměně techniky dal v Kroměříži velký požár cukrovaru v roce 1925, po kterém tehdejší velitel Vladimír Konečný prosadil, aby byla zakoupena velká automobilová stříkačka. Téhož roku se konal v Kroměříži župní sjezd hasičstva, při kterém byla hasičskému sboru předána na tehdejší dobu moderní automobilová stříkačka od firmy Hrček a Neugebauer z Brna. Byla na podvozku Laurin a Klement a stála 156.000,- Kč. Na zaplacení této částky přispěl značnou měrou místní cukrovar, občané města a spořitelna města Kroměříže.
Rok 1928 byl ve znamení účasti na Sjezdu hasičstva v Praze, kde se členové zůčastnili vystoupení se sekyrkami a proběhl též první samaritní kurz, kterého se zúčastnilo 32 členů vykonávajících později zdravotní službu při veřejných slavnostech.
V roce 1934 byl sbor rozšířen o Civilní protileteckou obranu a členové absolvovali kurs protiplynové ochrany v Olomouci-Lutíně.
O dva roky později sbor vzpomněl 30. výročí svého trvání, což také pořádně oslavil. Zprávy o tom nacházíme i v kronice sboru, která byla při této příležitosti založena tehdejším vzdělavatelem Emilem Vraníkem. Přispěli do ní i takoví významní umělci jako kroměrižský rodák Max Švabinský či slezský básník Petr Bezruč.
Protože vždy v době války se sbory potýkaly s nedostatkem mužů pro hašení požárů, bylo ve stínu blížícího se válečného konfliktu založeno v roce 1938 družstvo žen. V témže roce byla zakoupena přenosná motorová stříkačka u Hasičských závodu v Čechách pod Košířem u Prostějova.
Comments