Historie‎ > ‎

06. Léta sedmdesátá

V posledním období dochází v souvislosti s růstem velkých sídlišť, továrních celků a výrobních závodů k velkému rozvoji požární techniky. Jsou vyráběna rychlá vozidla, vybavená pro okamžitý zásah vlastními nádržemi hasící kapaliny, rychlozdvižné plošiny, vodní děla, vysunovací žebříky a speciální vozidla pro hašení požárů ve skladištích nafty, požárů ve vysoce hořlavých provozech, na letištích a pod.
Pro zajištění požární pohotovosti - rychlého zásahu a pro plné využití moderní techniky jsou na velkých závodech a ve městech postupně budovány profesionální požární útvary. Zpočátku je jejich úkolem mimo jiné i pomáhat dobrovolným požárním sborům při opravách techniky, při školení a výcviku. V některých menších městech vznikají smíšené požární sbory. Jsou složeny z několika placených požárníků (obvykle velitel a strojník), kteří zajišťují neustálou akceschopnost požární techniky a rychlý výjezd k požáru. Ostatními členy jednotky jsou dobrovolní požárníci. Velmi významné úkoly jsou svěřeny příslušníkům požárních inspekcí.
Stagnace v práci organizace pokračuje i v roce 1970. Usneseno, aby ve výškových domech byly ustaveny domovní pož. hlídky. Proškolení provede velitel Jos. Nakládal a Julius Bocheza - člen ZPS PAL Magneton. Dále byl přijat návrh na uspořádání Josefovského večírku pro členy. V dubnu byl proveden jarní úklid. Ve výboru 25. 5. byl projednán nástup 3 požárníků z povolání na pož. zbrojnici. Dne 1. 6. 1970 nastoupili jako placení požárníci Detašovaného pracoviště Okresní inspekce požární ochrany Vymlátil Viktor a Suldovský Oldřich, v závěru roku ještě Sukop Bohumil. V září byl zamítnut návrh na přijeti kolektivního členství s JZD Kroměříž. V říjnu doporučeno, aby do výboru byli navrženi mladí členové. V listopadu vzal výbor na vědomí informaci o odložení adaptace zbrojnice a přijal rozhodnutí, aby funkcionáři zůstali do příštích voleb a během jednoho roku byla získána náhrada.
Výroční členská schůze se konala 11. listopadu 1970. Na této schůzi nebyly prováděny volby nového výboru vzhledem k tomu, že volební období bylo dvouleté a také hlášení o činnosti organizace bylo na místo měsíčního čtvrtletní. Všechny tyto změny prakticky od sjezdu v r. 1968 se těžko realizovaly již unavenými-dlouholetými funkcionáři výboru, nehledě k problémům, které nastaly zřizováním DP OIPO s placenými požárníky. Již v úvodu výroční zprávy o činnosti za r. 1970, kterou přednesl Jos. Zapletal - jednatel se dočteme: „Naše činnost je dobrovolná, nepřináší sebou žádné materiální výhody a proto také nemáme dorost a naše řady postupem let řídnou". Stav členské základny je 55 členů z toho 8 žen. Ve zprávě je dále konstatováno, že ve spolupráci s OIPO se podařilo vybavit detašované pracoviště nářadím pro opravu vozidel, dále stolní vrtačkou, stolní bruskou, elektrickou svařečkou, soupravou pro autogenní svařování (svařování plamenem) nůžkami na plech, el. vulkanizačním přístrojem na lepení vzdušnic, soustruhem na kovy a pracovními stoly.
Technika byla doplněna novou CAS 26 - Š 706 RTHP s vodním dělem, dále má sbor k dispozici CAS 16 - Š706, DVS 8- T805, vysokozdvižnou plošinu (26m) na podvozku ZIL a jedno nákladní auto (BUCEGI). Bojová vozidla mají být v průběhu roku vybavena radiostanicemi a jednou základnovou radiostanicí, která bude v pož. zbrojnici. Nepodařilo se splnit nábor profes. požárníků na stav 7 k 31.12.1970 a nebyla zahájena rekonstrukce zbrojnice. Členové zásahové jednotky se zúčastnili při hašení 15 požárů, z toho 5x v rodinných domech. Zasáhli také při zřícení vojenské stihačky SUCHOJ v lese u Kostelan.
Výroční členská schůze se konala 10.prosince 1971.
Rok 1972 proběhl ve znamení hledání nových forem spolupráce s profesionálními požárníky. Největším problémem zůstává svolání členů k včasnému výjezdu. Přesto se VPS i jednotka DP OIPO účastnili rozsáhlého požáru v n.p. Svit Gottwaldov a odvedli tam dobrou práci, za kterou obdrželi Poděkování (v podobě diplomu (listopad 1971).
Čím více přibývalo placených požárníků, tím více členů ztrácelo chut k práci. V zimním období roku 1973 se členové zdokonalovali v teoretické přípravě, zúčastňovali se námětových a ukázkových cvičení, prováděli školení občanů, mládeže a pod. Větší pozornost byla věnována preventivním prohlídkám obytných budov a malých provozoven, ale ani zde se nedařilo pro malý zájem plnit plánované počty prohlídek. Přesto, že počet výjezdů k požátům a jiným případům se podstatně zvýšil, členové DVS se výjezdů zúčastnili minimálně.
V tomto roce se uskutečnilo 53 výjezdů k různým akcím z toho k 28 mimo okresní město. Z tohoto počtu se VPS Kroměříž zúčastnil jen 2 výjezdů a to k požáru briket ve sklepě ve Smetanově ulici a jednou při námětovém cvičení v ČSAO Kroměříž. Při požáru dne 11. dubna 1974, kdy jednotka DP OIPO hasila požár v ZNZ Zdounlry - míchárna krmiv. Naše jednotka se podílela na hašení. Požár zničíl strojní zařízení včetně střechy, škoda byla vyčíslena částkou 500.000,- Kčs.
Středem zájmu všech členů byla nová technika. CAS 32-T148 a automobilový žebř AZ 30 na podvozku IFA přidělený OVPÚ.
Dne 11. září 1974 dochází k ustavení Okresního veřejného útvaru (OVPÚ) v čele s velitelem. Tímto dnem končí etapa výstavby detašovaných pracovišt OIPO. Ustavení OVPÚ přináší sebou další požadavky na zlepšování především sociálních podmínek pracovníků a toto vše má negativní dopad na práci dobrovolných požárníků, kteří se téměř nezúčastňují výjezdů k požárům - rozhodně ne v prvním sledu, a ti, kteří reagují na svolání zůstávají v pohotovosti pro druhý výjezd.
V roce 1973 obdržela ZO SPO od OIPO nové speciální vozidlo Avia 30- DVS 12. Mladí členové výboru a pracovití členové sboru překonávají tyto problémy se vším nasazením. Práce členů je zaměřena na školení a výcvik, velký důraz je kladen na preventivně výchovnou práci občanů a žáků ve školách, někteří členové pracují v okresním výboru SPO, jiní v Městském výboru. Nejaktivnější zůstávají ženy a daří se práce s mládeží ve školách kterou v té době zabezpečuje s.Talašová Filoména. O nové vozidlo vzorně pečuje Jindřich Hanzlík.
Účast sboru byla zaznamenána při letecké havárii zemědělského letounu Čmelák, které patřilo SLOV AIR Bratislava a havarovalo v blízkosti nádraží ČSD u skladu bývalé Jednoty. Při této katastrofě jednotka nezasahovala. Celé letadlo i s pilotem shořelo.
V tomto roce 1978 také došlo k rozhodnutí o rekonstrukci na nové podmínky již nevyhovující požární zbrojnice. Z těchto důvodů se musel OVPÚ na tři roky (1979-1981) přestěhovat do nově postavené požární zbrojnice v Ratajích. Stejný osud stihl i členy ZO SPO, kteří se vystěhovali do řadového domku v ulici Oskol č.p. 41. Ve ztížených podmínkách pro všechny se však život nezastavil.
V roce 1979 čítá ZO SPO 45 členů z toho 7 žen. V druhé polovině roku umírá zasloužilý a čestný člen sboru František Černocký. Zakrátko na to i jeho žena a dlouholetá členka Žofie Černocká.
Comments